Plán úspěchu!Super 2016 - za dva dny váš nový život!

Vědět jak na to, je prostě dar!

Někdy máte možné pocit, že vlastně ani nevíte, jak dál. Všechno se zdá takové blééé a nanicovaté a hlavou vám běží pořád dokola hluboké a prázdné NEVÍM.

Chvilku je to fain, dá se s tím žít, ale když něco trvá hodně dlouho, už to není přechodná záležitost, ale vlastně taková myšlenková rutina. Najednou se zdá, že tohle tiché a přitom hlasité NEVÍM obsáhlo celý váš život. Kam se podíváte, pro co se rozhodnete, všechny pokusy o změnu se tohoto obrovského, nabubřelého slova drží zuby, nehty. Už to není rutina, už to pohltilo všechny aktivity vašeho života, tvoření, myšlení. Jste to prostě VY!

Velké, hluboké, nabubřelé a dominantní NEVÍM je tak všudypřítomné, že vás to nutí v okamžiku samoty se někam uklidit, zalézt, vypnout mozek u televize, počítače, třeba i hezké knihy. Máte pocit, že všechno je takové neosobní, a raději se rozhodnete vyčkat, až se vám ukáže nějaká lepší nabídka na život.

Vyjevím vám tajemství!

V tomto rozpoložení a izolovanosti, ve které jste uhnízdili váš život, v neblahé předtuše budoucí změny, stejně nedokážete zachytit jakýkoliv impuls k lepším zítřkům. I kdyby na vás padala nabídka v podobě zlatých cihel, v iluzi NEVÍM nebudete schopni vůbec zaregistrovat, že vám ty zlaté cihly někdo podává a strká až pod nos.

Proč to tak je?

Protože vaše energie života je tak otupělá bezvýchodností a urputností NEVÍM, že vlastně ani nerozpozná změněnou energii nabízené možnosti. Prostě jí neregistruje. Vypadá to asi tak, jako když padne mlha v údolí a na kopci je krásné sluníčkové počasí. Zkuste těm v údolí říct, ať si lehnou na sluníčko, že krásně hřeje a oni se nádherně opálí. Budou si klepat na čelo a půjdou si uvařit ještě jeden čaj s medem, aby náhodou ještě víc neprochladli.

Stejně je to tak i s možností vašeho vnímání v tom ponurém stavu NEVÍM, který jste vzali za svůj, protože jste prostě na tento stav kývli. Nevědomě, ale kývli. 

Je z toho cesta ven?

No jasně, to víte, že je. Proč by nebyla. Je vlastně potřeba si jen uvědomit, jak se v té energii NEVÍM vlastně cítím. Vyhovuje mi? Trápí mě? Chci jí? 

Zkuste vnímat své NEVÍM svým tělem, svým břichem.

Je utažené? Nervózní? Máte pocit křeče, nebo nevolnosti? 

Dobrá!

Zkuste si vzpomenou na nějakou hezkou věc, příhodu, zážitek, nějaký mejdan, krásné rande, večeři u moře. Určitě si na něco vzpomenete.

 Máte to? Vnímáte to? Ulevuje se vám?

No hurá, máme vyhráno!

A teď ten samý pocit, který cítíte ve své vzpomínce jen použijte pro své nové rozhodnutí. Jaké že to má být? Vždyť vlastně ani nevíte, co chcete, jak to má ve vašem životě vypadat dál!

A vadí to? Mě ne! A vám? Teď už také ne! Proč? Protože nemusíte přece vědět všechno dopředu. 

Víte jak to dělám já?

Tady je můj osvědčený návod, který já sama velice ráda a často používám vždy, když něco NEVÍM....

" Můj život se potřebuje pohnout zase o kousek blíž k mé nové prosperitě. Ukažte mi cestu, ukažte mi všechny moje možnosti a ukažte mi je tak, abych je nemohla přehlédnout!!!!"

... a potom to všechno pustím, nebaví mě se šťourat v tom, co je mi nepohodlné. 

A protože nerada čekám, dodávám ještě v malinko odlehčené formě:

" a včera bylo pozdě, kdo se s tím má crcat!"

Tak vám přeji krásné tvoření bez urputnosti a mdlého pocitu NEVÍM... 

                                                 užívejte krásný den  láskou Jarka

Dnešní den je den pro mou lásku

Tak takto vypadá naše láska po 30 letech společného života. Přesně 18.1.1986 jsem šla na naše první rande. Proč si to tak jasně pamatuji? Protože jsem šla na schůzku na inzerát!

Ano, čtete dobře!

Nebyl to tuctový inzerát. To bych nebyla já! Psal se rok 1986 a já jsem měla za sebou takových schůzek několik. Jenomže, ty schůzky byly vlastně takové malé utrpení. Na tuhle - poslední - jsem fakt jít nechtěla. Byla jsem unavená a znevážená těmi předešlými. Byla jsem hluboce přesvědčená, že tahle dopadne stejně jako ty minulé. Buď to byla rovnou katastrofa, nebo ještě horší katastrofa typu: "Co bys holka ve svém stavu vlastně chtěla!"

No právě, ve svém stavu!

Ten inzerát jsem si podávala do Mladého světa, tenkrát uznávané časopisu ve znění: "Nastávající maminka hledá hodného tatínka do 28 let." Vlastně jsem neuměla shrnout do jedné věty důvod mého hledání a tak jsem napsala to, co bylo jasné a výstižné. 

Přicházela jsem na poslední rande z oněch inzerátů a vlastně jsem ani nevěřila tomu, že by bylo možné mít vztah i v mém případě. V době telefonních budek a dopisních papírů bylo domlouvání schůzky asi tak rychlé, jako plynulá řeč koktavého. 

Místo kašny bednění

Dali jsem si schůzku v Praze na Malostranské u výstupu z metra hezky u kašny. V mém rozpoložení jsem si to kráčela přes most a při pohledu na místo našeho setkání mě popadala panika. Místem našeho setkání měla být kašna a místo ní se v prostoru tyčilo bednění jako hrom! Nikde nikdo, jenom ta příšernost. Hlavou mi běhal scénář dalšího fiaska mé těhotenské anabáze a jasný důkaz toho, že jsem prostě k ničemu. Rozhlížela jsem se a jen doufala, že mladý muž stojící stranou je ten, který patří k tomu mému snažení.

Byl to on!

Ukázalo se, že čeká opravdu NA MĚ. Slovo dalo slovo, užili jsme si spolu  krásný čas, zažili snad všechna roční období během toho dne, zašli do kina, na čaj a bylo nám spolu krásně. Měla jsem po hodině pocit, že se známe staletí, a to jsem o energiích neměla ani ponětí!

Happy end?

Možná. Tedy věřím, že ano. Máme za sebou 30 let společné cesty. Setkali jsme se díky naší dcerce, která vlastně byla důvodem mého inzerátu. V lednu jsme se setkali, v březnu mě ten můj chlap požádal o ruku, v květnu se narodila dcerka a ten můj  se pasoval i v rodným listě do role otce. 

A 18. října byla svatba. 

Proč jsem si podala inzerát?

Protože jsem chtěla, aby ten, kdo bude stát vedle mě při společné cestě životem, měl možnost se mnou sdílet i chvíle očekávání i ty, kdy vám zpestří život malinkatý tvoreček a ve své bezradnosti jen tak prostě je. Věřím, že tak to bylo pro nás tři nejlepší.

Dnes slavíme 30 let společného života, který nám obohatily ještě další dvě dcerky a teď už nám další droboť říká babičko a dědečku.  

Věřím, že náš společný život má svůj smysl. Učíme se jeden od druhého, tolerujeme se a doplňujeme vzájemností a láskou. Je mi ctí žít takový život. Jednou je to fain, podruhé je to malinko horší, ale je to stejné jako život sám. 

Přeji vám lásku a také odvahu hledat. Myslím, že jsem důkazem toho, že i zdánlivě neřešitelné může mít svůj šťastný konec...

Láskou Jarka

P.S.: Zlato, je mi ctí stát po tvém boku v časech dobrých i zlých. Věřím, že zlé už máme dávno za sebou a těším se na dalších min. 60 let 

Je to normální?

Včera proběhla workshop Školy pro budoucí terapeuty, který vedeme s Hankou Mokrou prvním ročníkem a už finišujeme. Příští měsíc máme poslední "finální" den, ve kterém budeme předávat certifikáty metody J.I.H. 

 Včerejší den byl krásný, takový ten povídací a sdílecí a bylo nám fain.

 Odměna největšího kalibru při pohledu na úžasné lidi, kteří za ten rok udělali obrovský kus práce na sobě a jsou schopní jít dál k lásce k sobě a následně těm ostatním. 

Když jsem viděla tváře, které jsou uvolněné, vnímají sebe, umí se zeptat sebe sama, co je to těžké, co cítí, bylo mi opravdu krásně. Žádné sluníčkové ezoterické " Happy a free", ale opravdová moudrost, která se vykazuje normální fyzickým životem Tady a Teď. 

Nikdo si na nic nehraje a když mluví o tom, co se děje, spontánně  mluví o svých prožitcích a zkušenostech, nepotřebují papouškovat, staví na svých prožitcích, na svých Jo-aha. 

Dívala jsem se na ně

 a viděla nový svět, svět komunikace, pravdy, lásky, bez potřeby se vyvyšovat, někoho ponižovat, nebo hodnotit. Prostě jen tak, vlastním vnímání toho Božího v sobě. Dívala jsem se a docházelo mi, že jestli má něco cenu, tak tohle krásné předávání. 

Boží  MLM ve vyjádření života 

Stejně tak, jako malé dítě potřebuje rodiče pro své učení života, v dospělosti je fain mít někoho, kdo vám pomůže se v tom maglajsu orientovat a dojít k úlevě. Došlo mi, jak je úžasné být leaderem tohoto procesu a jak je potřeba předávat to, co je pro ostatní úlevou a radostným poznáním.

Je normální být šťastným?

Jendoznačně ANO, ale za předpokladu, že váš úsměv je vyjádřením opravdového stavu vašich pocitů. Takové to pozlátko nemá moc velkou opravdovost a moc dlouho nevydrží. Je v pořádku váš smutek, nebo naštvanost, když se váš život rozhodl udělat další kotrmelec. Bez toho kotrmelce byste totiž nepoznali, že nadešel čas k další změně k lepšímu. Ten kotrmelec vás nutí podívat se pravdě do očí a říct, jak vlastně chcete jít dál. Že jste při tom kotrmelci rozcuchaní, rozčilení a naštvaní? No jasně, proč ne! Emoce se potřebují vyjádřit, vyplout na povrch. I to je váš život. Nechte je proběhnout a pak zase hezky hupky dupky do pozice krále svého království pro jasné rozhodnutí, jak má království fungovat dál. Možná proběhnou slzy a vztek, ale jen chviličku a potom musí přijít pořádné rozhodnutí, jak dál životem jít. 

Nemusíte být pořád usměvaví a naladění a prostě super! 

Opusťte tuto představu. Není totiž pravdivá. Bez toho nepohodlí bychom totiž nevěděli, že to krásné existuje. To krásné by nám připadalo fádní a nijaké.

P.S.: Užívejte si to krásné, co to jde!

P.S.S.: Nemějte v tom krásném strach, že se brzy vytratí a vám zbudou oči pro pláč!

P.S.S.S.: Tady a teď je vše dokonalé, tedy celý váš čas, není co ztratit, ani za čím se hnát!!!

Mějte krásný den plný lásky k sobě a všem... Láskou Jarka

Jak snadné to může být

Když jdete životem, semele se spousta věcí a spousta věcí semele i vás. Mnohokrát se vám podaří znovu narovnat a jít dál, mnoho situací se ale velice hluboce zaryje pod kůži, pro další schopnost znevažování sebe a toho, co umíte a dokážete.

Měla jsem hluboký pocit mnoho let, že jsem nedostatečná pro tento svět a že život v hojnosti je pro mě tabu. Snažila jsem se, ale nevěděla jsem, jak na to. Mnohokrát jsem vstoupila do nějakého MLM systému a mnohokrát jsem měla vztek na sebe, že nemůžu najít odvahu k ukazování produktů, že jsem takový blb, který prostě nic nedotáhne do nějakého konce. Měla jsem pocit marnosti a také jsem se pasovala do pozice :" Jsem nikdo, nic neumím a nic nedotahuji do konce!"

Pracovala jsem s lidmi, byla jsem ve svém oboru dobrá, ale stále jsem měla pocit, že jsem nikdo. Dva lidi byl dav, měla jsem strach promluvit. Byla jsem nemocná, ale stejně jsem pracovala, protože jsem si nedokázala představit žít jinak. Byla jsem zodpovědná za všechno a za všechny, za sebe jsem zodpovědnost přehlížela.

Happy-end se nekonal

Nakonec moje zdraví si řeklo o mou pozornost. Všechno ostatní nebylo důležité. Zodpovědnost za ostatní mi byla k ničemu, protože jsem měla spoustu starostí sama se sebou. Nic už nebylo důležitější, nedalo se nic namítat. Nedokázala jsem vzdorovat a ještě víc se obětovat druhým.

Naučila jsem se díky tomu hodně

Postupně jsem přistoupila na nové možnosti svého života a učila jsem se jinak fungovat a jinak žít. Ostatní museli počkat, až já sama se dám dohromady. Zvládla jsem to!!!

Dnes vím, jak jde život

Vím, jak si každý z nás osnuje svůj život, jak si ho komplikuje a vím jak na to. Hlavní věc je vědět, co s tím! Zjistila jsem že být obětí není žádná výsada, ale komplikace jako hrom. Zjistila jsem, že je fain vědět, co opravdu ve svém životě nechci, a také jak to udělat, aby se mi život tímto směrem nezhmotnil. 

Pracuji se sebou a mám díky tomu okolo sebe úžasné lidi. Opustila jsem strach a paniku a reaguji na to, co se mi ukazuje a buď na to kývnu, nebo ne :o))

Díky tomu, co jsem prožila vlastně i já pracuji v MLM... Je to multi-level života. I v životě potřebujete svého spíkra, a já se za něj dnes považuji. Proč se máte trápit, když už někdo jiný natrápil dost a může vám pomoci se znovu narovnat a nadechnout ve svém životě ke zdraví, hojnosti a lásce. 

Takový Boží multi-level vůbec není k zahození ,,,, mějte krásné dny láskou Jarka

Svátky  svátků

Prožili  jsme  Štědrý  den

  Den,  který  má  nádech  hojnosti,  dětské  radosti  a  setkávání.  Někteří  z  nás  mají  štěstí  a  mají  svou  rodinu  hezky  pohromadě,   jiní  jsou  smutní  a  truchlí  za  těmi,  kteří  během  roku  odešli  do  jiného  "domů".
Chci  vám  říct,  že  každý  z  nás  má  právo  na  svůj  smutek,  každý  má  nějaké  to  trápení.  Věřte,  že  ti,  kteří  odešli  a  už  je  nemůžete  obejmout  a  pohladit,  by  si  nikdy  nepřáli  vaše  utrpení,  smutek  z  jejich  ztráty.

Netrapte se  ztrátou  

Kdybyste  měli  možnost  vnímat  jejich  energii,  vnímali  byste  obrovský  prostor  lásky,  souznění  a  pochopení  všeho,  tedy  i  života  v  tom  lidském  hemžení.  Kdybyste  vnímali  jejich  lásku,  potom by  vám  každá  myšlenka  přinášela  hluboký  klid  a  každá  vzpomínka  úsměv  na  rtech.  Jejich  energie  je  prostě  tak  nádherná.

Pro  ty  z  vás,  kteří  se  trápíte  z  nedostatku  zájmu  ostatních,  máte  pocit  viny,  prosím,  osvoboďte se.  Udělejte  vstřícný   krok,  a  pokud  nebude  přijat,  není  to  vaše  vina.  Jen  čas  ukáže  další  možnosti  a  vy  je  včas  zachytíte  a  prostě  použijete.

 Nové  možnosti  jsou  na  dosah

Pokud  se  vám  nedaří  v  jakékoliv  oblasti  vašeho  života,  prostě  si  jen  dejte  záměr  objevit  nové  možnosti  a  potom  se  dívejte  ve  svém  životě,  jak  žijí  ostatní  a  co  by  vás  zajímalo.  Začněte  objevovat  svět,  stejně  jako  malé  děti.  Inspirujte  se.  Využijte  schopnosti  každého  z  nás  objevovat  nové  možnosti  a  prostě  si  začněte  hrát  s  objevováním  a  tvořte.

Přichází  rok  2016

 .. a  s  ním  nádherná  možnost  k  novým  objevům  nových  možností  a  tím  i  vašich  nových  schopností.  Možná  máte  pocit,  že  neumíte  nic,  ale  to  je  jen  iluze.

 Nezapomeňte, že  ten  kdo  nic  nezkusí,  také  nic  nezkazí,  ale  také  nic  nezíská.

Já  se  obrovsky  těším  na  objevování  nových  životních  projektů,  protože  čím  víc  objevuji  a  zkouším,  tím  víc  se  raduji  a  těším  z  nových  zkušeností.  Zjišťuji,  že  mě  ten  nový  život  fakt  baví.  Dovolte  si  to  také,  je  to  moc  fain.

Přeji  vám  nádherný  a  úspěšný  rok  2016  láskou  Jarka

Když víte, jak na to...

Je obtížné něco ve svém životě změnit, když nevíte, jak na to. Ještě obtížnější je stav, ve kterém vlastně ani nevíte, co se děje a proč se to děje, ani nevíte, co ten daný stav způsobuje. Nevíte důvod a přesto je ten stav součástí vašeho života. Proč se to děje a jaký to má důvod, to vlastně nedokážete identifikovat.
Neuvěřitelné je, že jsme si tak nějak zvykli na to, že život prostě takový je a ani nás nenapadne, že by to mohlo být jinak.

Život může být i jiný?

Ano! Je to divné, ale je to tak. Spousta lidí je přesvědčeno, že styl jejich života je v pořádku. Pracují, mají rodinu, jezdí na dovolenou. Jenomže, když se jich zeptám, jestli umí být sami se sebou, ani nevědí, proč by měli. Když dám otázku, co je baví, spousta lidí mi odpovídá naučenými frázemi, nebo vlastně ani neví, co by je vlastně bavilo, těšilo.
Když přijde nemoc, vlastně je to důkaz nějaké zákeřnosti zvenku,  nebo prostě to tělo je zase nemocné. Vlastně taková nespravedlnost!

 Opravdu to tak je?

Nemoc je výkřik těla, žádost o změnu. Prostě děláte něco jinak, ani o tom nevíte. Nevíte původ, nevíte, co s tím. Dobře, potřebuji udělat změnu, jenomže vlastně proč jí potřebuji. Proč jsem nevěděl, že dělám něco špatně, vždyť ostatní žijí stejně jako já.
O tom je kouzlo objevování. Nikdy není pozdě cokoliv změnit, nikdy není pozdě udělat své vlastní JO-AHA. Každé prohlédnutí vlastních iluzí je prospěšné.
Přichází lidé z různých důvodů. Někdo je nemocný, jiný nemá partnera, další ho má, ale není šťastný, a možná všem chybí hojnost. Pročistím, obnovím, dám do pořádku. Lidé odchází a dochází k úlevě. Jenomže to nestačí. Každý z nich potřebuje vědět, jak na to jít dál. Jak vlastně může svůj život změnit. Co je potřeba pochopit, co se vlastně děje, když přemýšlí tak, jak přemýšlí. Je on obětí, nebo je sám sobě katem.

 Jak to vlastně je?

Trápila jsem se tím, že je potřeba krok za krokem - tedy spíš mílový krok za mílovým krokem ukazovat, vysvětlovat, ladit a pročišťovat vnímání a vidění životních situací a souvislostí těch, kteří přichází pro úlevu. Vznikl projekt Vědomé tvoření vlastní reality  a  tři návazné mini semináře na témata 6-ti absolutních zabijáků prosperity života. Dochází k pročištění energií, uvolnění a obnovení nového poznání.
Je nutné vědět souvislosti života, je nutné vědět proč a jak na to...